Obsahem dnešního článku jsou novinky ze školy - včera a dneska jsem byl v areálu Unter den Eichen, kde jsem se poprvé setkal se svým vedoucím - a shrnutí uplynulých dvou týdnů. Čas tady totiž strašně rychle utíká. Článek opět obsahuje fotodokumentaci :)

Včera odpoledne jsem se poprvé viděl se svým německým vedoucím, u kterého tady budu pracovat na projektu týkajícím se mojí dizertačky. Provedl mě po ústavu (Informations-technologie & Elektrotechnik) a seznámil s tím, na čem zde studenti v laboratořích pracují a jaké zaměření se zde vyučuje. Ústav je o dost menší než náš - v bakalářském studiu (ovšem pouze 4.-6. semestr) mají cca 70 studentů, v magisterském asi 30. Zaměření ústavu je docela úzce směřováno na video a audio, k jeho vybavení patří například i vlastní natáčecí studio či zařízení na postprodukci získaného videozáznamu.

Trochu jsem měl z toho setkání obavy, ale ty byly brzy rozptýleny velice přátelským přivítáním. Dokonce mi nezapomněl připomenout nadcházející čtvrteční HOCHSCHULE 2.0 UPGRADEPARTY! A její program je docela rozmanitý :) Jde o oslavu při příležitosti změny názvu, o které jsem psal v jednom z předchozích článků, na Hochschule RheinMain. Nové motto školy je zajímavé, zní: „Rein in mein Leben“.

V těchto úvodních týdnech ostatně probíhá celkem dost akcí - prakticky každá fakulta pořádá nějakou uvítací party na začátek semestru. Upgradeparty se týká všech studentů HS RheinMain, tak jsem zvědavý, kolik tam bude lidí - zřejmě bude pojata ve velkém stylu...

Dneska (po delší době se udělalo hezky a svítilo sluníčko) jsem byl v areálu Unter den Eichen znovu - na následující fotce jsou dvě budovy, kde Ústav informačních technologií a elektrotechniky sídlí. Z větší části v budově napravo, tam budu také pracovat. V jedné z laboratoří jsem dostal k dispozici stůl, kde se budu moci plně věnovat své vědecké práci ;)

Areál Unter den Eichen (obrázek je klikatelný)

Shrntí uplynulých dvou týdnů

Nebudu se už k uplynulým dnům vracet jednotlivě, zkusím v bodech shrnout zajímavosti:

Intenzivní kurz němčiny

V pátek jsme testem zakončili dvoutýdenní intenzivní kurz němčiny. Každý den jsme měli čtyři hodiny němčiny, dalo by se říct německé konverzace.

Vždy jsme se trochu zabývali nějakou částí německé gramatiky (užití genitivu, slovosled v nepřímých otázkách, infinitiv sloves s/bez zu apod.) a bavili se na vybrané téma. Někdy jsme na některou otázku odpovídali po jednom všichni, aby se každý dostal ke slovu, jindy jsme se bavili o rozdílech v jednotlivých zemích, což bylo velice zajímavé. Složení naší skupiny bylo totiž velice rozmanité, měli jsme v ní zástupce z ČR, Polska, Rumunska, Ruska, Francie, Itálie, Velké Británie, Brazílie a Číny :)

Valné většině toho, o čem jsme se v hodinách bavili a co jsme probírali jsem rozumněl. Moc toho zatím ale německy nenamluvím, protože jsem se k tomu dostal prakticky jen v hodinách - mimo němčinu se bavíme převážně anglicky, protože jí dokáží mluvit téměř všichni. Víc než polovina zahraničních studentů je totiž se studiem němčiny teprve začátcích.

Erasmáci

Už od prvního dne je vidět, že se do Wiesbadenu sjeli hodně příjemní a přátelští lidé. Nejvíc je tady Španělů (asi 10) a pak zřejmě Turků. Často je tak nejvíc slyšet španělštinu a až pak univerzální angličtinu.

Zahraničních studentů je tady hodně přes padesát, většina z nich bydlí právě na Camp Pieri (v části Wiesbadenu, která se jmenuje Dotzheim). Ostatní bydlí buď na kolejích Friedrich-Naumann-Straße, které jsou taky ve Wiesbadenu (nedaleko asi největšího univerzitního kampusu Kurt-Schumacher-Ring), nebo v Rüsselsheimu či Geisenheimu.

Se sousedkou Dianou z Polska, která studuje architekturu, jsme společně chodili na němčinu

Společné foto z jedné party, které bývají dole v prádelně

Eper z Turecka s Michalem u ohně, který jsme tady měli minulý týden

To, že jsou tady komunikativní a přátelští lidé, potvrzují i téměř každodenní párty (které se konají většinou v prádelně ;)) nebo to, že hned v prvním týdnu se uspořádala sbírka na kopačák a občas chodíme hrát na nedaleké hřiště s umělou trávou. Někdy hráváme „velkej fotbal“, jindy futsal na vedlejším tartanovém hřišti, podle toho, kolik se nás sejde.

I fotbalově jsou na tom letošní Erasmáci velice dobře, zvlášť šikovný je Brazilec Renato, někteří Španělé i soused Adán z Chile :) Minulej týden jsme dokonce hráli „zápas“ proti místním nadšencům, který jsme vyhráli jsme 5:2, když soupeř neproměnil dvě naprosto nesmyslně uhádané penalty...

Zápas proti místním „fotbalistům“

Místními nemyslím hráče fotbalového klubu, který má na hřišti pravidelné tréninky, ale amatéry, které jsme zde náhodou potkali (někteří hráli dokonce v riflích a jejich znalost fotbalových pravidel byla vskutku zajímavá). Většina z nich byla zřejmě tureckého původu. Podobně v celém Wiesbadenu či Frankfurtu je, stejně jako i jinde v Německu, velké procento lidí s kořeny v Turecku.

Nový(í) spolubydlící

Už během prvního víkendu, co jsem tady, se k nám měl do třetího pokoje nastěhovat nový spolubydlící. To jsem ale nevěděl, že se předtím musí ještě odstěhovat původní obyvatel (Němec) daného pokoje, což proběhlo následující středu dopoledne. Odvezl si skoro všechno nádobí, které jsme s Marcem považovali za erární, takže jsem si musel některé kousky půjčit od Diany nebo dokoupit.

O víkendu se pak přistěhoval nový spolubydlící Němec Timo se svou přítelkyní Lisou. Ta u nás asi oficiálně nebydlí, ale je tady prakticky skoro pořád... :)

Marco o něm, ještě než se přistěhoval, říkal, že je to velkej chlap a vypadá jako wrestler. Timo není zas tak velkej, jak ho Marco popisoval (oba Chilani jsou docela malí, Marco dokonce říkal, že v Chile patří k "dlouhánům" ;)), je přibližně stejně vysokej jako já. Jako wrestler ale fakt vypadá, je docela "udělanej" :) Jeho fotku bohužel nemám.

Možná by někoho mohlo zajímat, co Timo dělá. Přestože tu bydlí, tak už pracuje, ale ještě nevím, kde. Ve svém volném čase chodí fandit fotbalistům Frankfurtu, dokonce mi dal několik samolepek s tím, že je mám polepit všude, kde budu moct. Je na nich nápis „Soul Rebels - Ultras Frankfurt 1997“... na fotbal s ním ale asi nepůjdu :)

Nákupy v supermarketech, jídla v menze

Cena většiny potravin je v Německu přibližně srovnatelná jako v České republice, některé jsou dražší, ale některé dokonce levnější (v pátek jsme v Realu narazili na lahvovou Plzeň v akci za 0,65 € nebo sedmičku Martini za 4,49 €). Taky gumoví medvídci Haribo tady jsou výrazně levnější, než u nás :)

Nedaleko kolejí Camp Pieri je do vzdálenosti cca 15 minut chůze dostatečné množství obchodů - 2x Rewe, Lidl a Penny market, takže člověk má opravdu z čeho vybírat :) Pro větší nákupy se vyplatí zajet do Realu, který je německou obdobou v Česku známého Tesca.

Několikrát jsem byl i v menze, kde se ceny jídel pohybují mezi 1,70 a 4,10 €. V ceně je hlavní jídlo s jednou nebo dvěma přílohami. Přílohou může být např. polévka, salát, puding či jogurt.

Jídlo je docela dobré, ale zatím jsem ještě nevyzkoušel například typické německé bratwursty apod. Časem se k tomu snad dostanu :)

Frankfurt poprvé

V sobotu po poledni jsme s Michalem a dvěma Rumuny vyrazili poznávat Frankfurt. Měli jsme toho v plánu docela dost, takže jsme nakonec všechno, co jsme chtěli vidět nestihli a budeme se tam muset vypravit určitě znovu.

Frankfurt je centrem finančních institucí a je největším městem Hesenska. Jeho hlavním městem je ale lázeňské město Wiesbaden.

Vagon zaražený do země - i takto může vypadat vstup do podzemí na jedné ze stanic metra

Historická budova staré opery

Výhled ze střechy jednoho z mrakodrapů, která je přístupná veřejnosti, stojí za to!

S Michalem jsme si neodpustili ochutnat německou specialitu s názvem Apfelwein, který se dá přirovnat k cideru - česky řečeno, je to „slabší jablečné víno“ ;)

Další specialitu, kterou mi doporučil Timo, Handkäse mit Musik, jsme však bohužel ochutnat nestihli. Snad to zvládneme při příští návštěvě :)

S Michalem ochutnáváme Apfelwein :)

Odpolední pohled na Frankfurtské mrakodrapy

Během pobytu ve Wiesbadenu se snažím samozřejmě fotit. Fotky dávám na svůj účet na Picase, zatím zde jsou dvě alba - jedno shrnuje první dva týdny v Německu, druhé je z návštěvy Frankfurtu.

Postupně budou jistě přibývat další :)