Na diecézním setkání mládeže v Brně jsem si vybral stejnojmennou přednášky PhDr. Stanislava Balíka (t. č. vedoucího Katedry politologie FSS MU) a podobně udělalo asi 70 dalších. Přednáška byla velice zajímavá, takže jsem si pečlivě zapisoval :)

Proč se bavit o komunismu?

K nedávno uplynulému výročí 20 let od pádu komunistického režimu se objevovaly analýzy, jak se mohl režim tak rychle zhroutit. Některé z nich jsou:

  • ztráta moskevské záštity
  • znejistění východního bloku Gorbačovovou přestavbou a s ní spojené "přiznání slabosti"
  • ekonomické problémy spojené se selháváním nepružného systému centrálního plánování1 a také se objevovala otázka, jak je možné, že nás Rakousko a Německo, které na tom byly po válce mnohem hůř než my, předběhly o několik koňských délek, když se v novoročních projevech stále mluvilo o tom, že ekonomika státu jede na 110%
  • přestárlé vedení Ústředního výboru (dále jen ÚV) - Gorbačovovi bylo v době jeho zvolení 56 let a přitom byl nejmladším členem ÚV
  • ztráta vůle komunistické strany (dále jen KS) k moci a rozložení struktur2
  • vliv zahraničních politiků: Ronald Reagan, Helmut Kohl, Margaret Thatcher, Jan Pavel II.

Jaké jsou příčiny poválečného úspěchu KS?

Dokonoce i v roce 1990, tj. hned po revoluci, získala KS 13,6 % hlasů. Jak je to možné? V době, kdy lidé viděli zplundrování přírody, selhávání systému centrálního plánování (viz pozn. 1), v době, kdy se poprvé mohlo otevřeně mluvit o padesátých letech...

Odpovědí může být, že komunismus je součástí české duše, byl odpovědí tužeb českého národa. Nebyl přivezen sověty, nebyl výsledkem revoluce, ani výsledkem odporu k Němcům.

Komunismus u nás byl už předtím... projdeme si to postupně víc a víc do minulosti.

Pražské jaro 1968

Pražské jaro roku 1968 v sobě mělo nádech svoboty a nedechnutí se. Objevil se pokus o reformu KS, tzv. "socialismus s lidskou tváří".

Ve své podstatě nebylo Pražské jaro namířeno proti komunismu, mělo za cíl ho obrodit. To ovšem fungovalo jen několik měsíců. V důsledku vlivu konzervativních směrů v KS a spolupráce se Sovětským svazem došlo ke stržení "škrabošky".

Fakticky u nás, až na nepočetné výjimky, neexistoval protikomunistický odboj (proti komunismu v 50. letech). Hodně lidí věřilo idei komunismu, nebrali to jako "úkrok stranou". Nebyl u nás nikdo, kdo by proti komunismu vystupoval se zbraní v ruce3.

Únor 1948

Statisíce lidí (tzv. Akční výbory Národní fronty) vyšlo dobrovolně do pražských ulic. Věřili, že komunismus jim (a společnosti) přinese něco dobrého.

Situaci pomohla zahraniční situace a osvobození Rudou armádou.

Objevují se myšlenky, že se "český národ stal obětí komunistického režimu". Nestal. Český národ o komunismu snil, český národ si za komunismus může sám.

"Tříletí" po roce 1945

V poválečném období se objevila myšlenka, že nemohou existovat jakékoliv politické strany, ale někdo musí vybrat, které ano. V roce 1945 proběhlo znárodňování bank, dolů...

Už tehdy se KS stala velkou stranou s 1,5 mil. členů -> nejsilnější komunistickou stranou na počet obyvatel na světě.

Ve volbách v roce 1946 získala KS 40 % hlasů, nikde jinde KS nezvítězila - ani v Polsku, Maďarsku, na Slovensku...

Druhá světová válka

Členové KS dokázali, že jsou součástí národa, protože i na ně dopadla nacistická perzekuce. Stali se nacionalisty, kteří bojují s odvěkým nepřítelem - Němci.

Zajímavé je, že po válce se i katolická církev (ideový protivník komunismu) stala pocitově částí českého národa.

První světová válka

V období první světové války byla KS strana jedinou stranou, jejíž členy byly všechny národnosti (Češi, Slováci, Němci, Rusíni...). Ostatní politické strany byly většinou "jednonárodnostní".

První republika

V roce 1921 došlo k založení KS. Československo bylo jedinou zemí, kde KS strana vznikla v demokratickém parlamentu jako parlamentní strana, v jiných zemích působila v ilegalitě.

K. Gottwald vystoupil v roce 1929 v parlamentu s projevem, že se komunisté jezdí do Moskvy učit, "jak vám zakroutit krkem", což by mu zřejmě v jiné zemi neprošlo.

Komunisté v roce 1925 téměř (chybělo půl procenta) vyhráli volby nad agrární stranou.

Liberální nálada ve společnosti (odseknutí minulosti, rušení "kotev"):

  • rušení šlechtických titulů v roce 1918
  • Spolek přátel žehu (kremace, krematoria, odvádění rozloučení se zesnulým z kostela)4
  • kolem roku 1919 sociální nepokoje.
  • pozemková reforma - ukázalo se, že soukromé vlastnictví není nedotknutelné5
  • radikání boj proti katolické církvi, který byl podporován celkou částí společnosti
  • stržení Mariánského sloupu na Starosměstském náměstí (3. 11. 1918) na počest osamostatnění republiky
  • ruští legionáři zastávali bolševické názory

Rozchod s rakouskou monarchií

  • české školství
  • komunističtí učitelé na školách působili už od dob první republiky (tedy dávno před rokem 1948)
  • od konce 19. stol. se identifikovali s radikálně protiklerikální organizací Sokol
  • politicky blízko k socialistickým myšlenkám
  • někteří učitelé velice hezky mluvili při památce Jana Husa, či prezidentu osvoboditeli T. G. M. a pak dokázali otočit a podobně oslavně mluvit o J. V. Stalinovi

KS se vydělila ze sociální demokracie, která byla už za Rakouska-Uherska velmi silnou stranou. Před rokem 1918 nelze v ČS historii najít výrazný předěl ve společenském smýšlení, který by odpověděl na otázku, proč má český národ svým smýšlením tak blízko k socialismu.

Například to, že byly Čechy byly oproti Moravě průmyslovější, zřejmě nesouvisí s tím, že tam bývala větší podpora komunistů. Rakouské země byly také výrazně průmyslové, ale podpora socialismu tam tak silná nebyla.

Národní obrození

nebo spíš "(znovu)vymýšlení národa"? Opravdu šlo o oprašování něčeho, co už tu bylo?

Národní obrození se u nás neslo ve znamení odtržení od tradičních hodnot (v Polsku v duchu katolicismu):

  • protikatolicismus
  • nedůvěra vůči šlechtě

Národ se neobrodil na bázi měšťanstva, což byli většinou Němci6.

Do obrození byli zapojení hlavně vzdělanci a umělci (maloměstské byty, proletářské "kutlochy"). Umělci se zapojili do položení základního kamene k Národnímu divadlu.

Chyběl smysl pro přesah každodenního horizontu, nebo byla na druhou stranu přehnaně velká očekávání od budoucnosti.

Silná tradice rovnostářství, plebejství (pocit, že je špatné být v něčem lepší než druzí), která se i v současnosti posiluje; relativismus, odmítání spirituality, odpor ke kapitálu...

NO mělo dvě základní linie

- jazykovědná

  • požadavky
  • umělci, spisovatelé
  • 1. republika

- venkovská

  • na venkově nebyla nutná obroda jazyka
  • vzdělanost byla na celkem dobré úrovni díky reformám Marie Terezie a Josefa II.
  • NO zde bylo více spojeno s katolictvím - viz P. František Sušil (sběr lidových písní, básní) a tzv. "sušilovští kněží"

S industrializací se i na venkov šířila městská linie NO - povídky J. Š. Baara (Poslední rodu Sedmerova, Poslední soud...) či K. V. Raise, ve kterých se objevuje karban a kořalka ve vesnickém prostředí; rozpor proti tradičnímu životu vesnice.

Závěr a "tušení souvislostí"

Mohli bychom se ptát, jestli lze najít nějaký společný rys v myšlení národních buditelů. Kdy se objevuje liberální myšlení, odklon od tradičních hodnot a vypradňování kostelů?

Je nějaká souvislost s josefínským zrušením hřbitovů u kostelů přímo v obci a jejich vystrčení na okraj katastrů? Je rozdíl v chování lidí v těchto obcích oproti těm, které hřbitovy u kostelů v centru obce zachovaly?

Jaké bylo myšlení K. Gottwalda, Z. Nejedlého a dalších komunistických představitelů? Jaká byla podpora KS ve venkovských oblastech?

Souvisela podpora KS v roce 1946 s prvorepublikovou podporou agrárníků7?

Kulturní otázka a dnešek...

Oproti ostatním středoevropským zemím je u nás masová podpora "kultu smtri" (potraty, eutanázie, stavění homosexuálních svazků na rověň manželství, pohřby bez obřadu, relativistické odmítání rozlišovat dobré a zlé).

Vede to k otázce, zda tento trend nečerpá z podobných kořenů jako komunismus... a k jakým to povede koncům?

 

Komu by nestačily moje poznámky, našel jsem článek S. Balíka na toto téma na webu revuepolitika.cz, kde si můžete počíst podrobněji.

Dále je možné si přečíst poznámky z následné krátké diskuze.

Pozn. 1 - např. půlroční kritický nedostatek toaletního papíru a hygienických potřeb pro ženy, které bylo způsobeno vyhořením jediné papírny v Krkonoších

Pozn. 2 - KS strana byla od doby svého založení v r. 1921 známá svojí obrovskou akceschopností:
- v r. 1948 dokázala dostat tisíce lidí do pražských ulic
- v r. 1968 dokázala svolat mimořádný sjezd KSČ o 4 dny dříve, než bylo půdvodně plánováno
- v r. 1989 trvalo díky sklerotickým strukturám týden, než bylo svoláno zasedání ÚV

Pozn. 3 - do odboje proti nacistům byly zapojeny všechny složky společnosti

Pozn. 4 - Konečného náměstí v Brně; Alois Konečný byl silně protikatolický aktivista v Nár. soc. hnutí(??), poté byl učitelem v Rybí. Byl prvním, kdo byl v Brně zpopelněn

Pozn. 5 - komunismus by se dal definovat třemi slovy: "zrušení soukromého vlastnictví"

Pozn. 6 - v Brně bydlelo za první republiky tolik Němců, že došlo k připojení Králova pole, Husovic a dalších, aby bylo možné zvolit českého primátora

Pozn. 7 - výzkum kontinuity podpory KS za 1. republiky a po roce 1990 v olomouckém kraji objevil dvě politicky kontinuální oblasti