V dnešním příspěvku si můžete přečíst jeden z večerníčků letošního JUMPu XL, který byl v hantecu.

Pohodlně se usaďte, protože pohádka právě začíná :-)


Princezna s goldnovó hvězdó na řepě

Kdysi vegetil na zámošu kingál se svó stařkó a ti měli jednoho kindoša. Byla to koc a hókali ji Minerva. Ne, Minerva ne. Žiguli. Žiguli taky ne, už to mám, hókali ji Lada.

Když ju mutra vyklopila, zmerčila, že má Laděna na dózně nějaké jebák. Až za dlóho vygómala, že to není žádné jebák, ale goldnová hvězda. Kde to klofla, to nikdo nekóřil a vo to většího majzla na ňu museli dávat, aby jim ju někdo nelapl.

Když Laděna slavila vosumnáctý narozky, byl z ní betelné kocór a skoro všichni vokolní kingáli na ňu valili těžký vlny.

Navíc to na ňu valil king Lojza I., ale ten měl taky pech. Hrnul už čtyry pětky, haksny měl jako retychové pavók, že šmajdal jen vo berlích, a hára jeho řepě už dávno hodily mávačku. Není divu, že ho kocóři moc neprožívali, a tak Laděna byla jeho finálovka. Na nic nečekal, hodil sicnu na hajtru a mazal se za ňó dohantýrovat na gólce.

Kingál Lojza I. na námluvách

Jak Laděnu vyšpizoval, hned začal valit klíny: „Džus blús, debrecínko,” hókl kingál,„ tak jak décháš?”

Laděna hodila myslivnu a hned jí došlo, která bije.

„S takovým chabrusovým džekylem, které by moh bét muj fotr, se nevogóluju ani za goldnovů sviňu!” zahlásila a zahla kramle. Sebó vzala jen přehoz s kapucínem, které jí zrépla chůva z ratyšovéch krupónů, nějaké ten tričmen a jedny betálný hadry.

Celkem dlóho blódila lesem, až doklapala před betálné zámoš. Vtrukla dovnitř a hodila hantec se sekuriťákem, jestli by se u nich nenašla ňáká hokna, protože neměla ani ká a grónčit taky neměla kde.

Měla štígro, že domášovské kingál Míra rychtoval na večer těžké pařák a tak Laděnu mázli do kuchyně ke kšíru.

„Narychtujeme na večer pořádnó dýzu. Dófám, že si tam konečně narazím nějakó koc,” házel radovanec Míra.

Zatím Laděna v kuchyni rozflákala dvě míse za drahý love. Pak už ale bylo všecko v ókeju a večer volepená do betálnéch hadrů razila na tajno na čoch.

Jakmile Míra Laděnu zmerčil, zarumplovala mu hercna a rozklepaly se mu klepeta. Takovó debrecínku ještě v celým svým lajfu jaktěživ nezgóml - ani v kině na stadecu, ani v bedně. Tehdá, pravda, ještě v bedně probíhal těžké černobil, nejela ani dvojka, vo rajchu nebo saťáku nebyl vůbec žádné hantec.

Míra ovšem Laděnu negóml, protože na dózně nemíhala kapucína a hned nahodil dotazník, z kama že teda je. Laděna ale ráda kolčila, tak ho zatáhla rovnó na plac.

Mirinovi se Laděna líbila čím dál víc, hlavně ten její hvězdolet na řepě, a tak vůbec nešpizoval hodiny.

„Už musim valit pali,” zahlásila najednó Laděna, protože na půl jedenáctó byla nahlášená kérová klidovka. Navíc bóchala na sedmó a měla peří, aby ju fýra nezdrbal.

„Tumáš goldnové kódr,” hók Míra, „abys na mě nezapomněla.”

Laděna na ten veliké kódr vyvalila angoráky jak zajóch s mixomatózó.

„Dikes,” špitla a byla v čudu.

Morgen hvězdu zamachlovala pod kapucína a bušila jak steklá.

V tom ale do kuchyně naklapal kényk zobnót kyseló fišlu, protože měl po včeréšku šlajznu. A jak tak šmíruje vokolo, špiznul Laděnu, která se se chtěla zašít do vedléší cimry. Hned po ní hópl, strhl jí kapucína a povídá: „Ha! Ty seš ta koc ze včeréší pařby!”

V tu chvílu se tam přimotal vopruz Lojza I., Míra ale nelenil.

„Moc na mě nečóhé, nebo kópiš baňu!” povídal.

Lojza šmíroval jak čerstvě vyplavená ratyš, ale když na něho Mirina ještě jednó řádně hókl, na nic nečekal a zdrhal směrem k domášovu, až se mu za patama prášilo.

No a protože byl Míra z Laděny úplně hyn, do tédna se chystala veliká gólka.

 

DOBRÓ NOC!


 


Pro ty, kteří hantec moc nogómó, je tady hantecové slovníček:

 

stařka - manželka

kindoš - dítě

zmerčit - uvidět

dózna - hlava

řepa - jiné označení pro hlavu

valit těžký vlny - dvořit se

retychové pavók - záchodový pavouk

hodit sicnu - posadit se

gólka - svatba

hodit myslivnu - zamyslet se

ratyšové krupón - myší kožíšek

hodit hantec - dát se do řeči

hokna - zaměstnání

grónčit - spát

domášov - domov

těžké pařák - velkolepý ples

kšír - nádobí

goldnové kódr - zlatý prsten

valit pali - odejít pryč

kérová klidovka - večerka

bóchat na sedmó - pracovat od sedmi hodin

morgen - ráno

kyselá fišla - utopenec

šlajzna - žízeň

 

Další slovní zásobu můžete najít tady.

Zdroj: Upravená pohádka z knihy Storky z erbecu, kterou vydalo v roce 2001 nakladatelství SURSUM.